Obecně se pojďme podívat na to, co to znamená vysoká citlivost. Jelikož se sem vše nevejde a článek by byl příliš dlouhý, tak jej rozdělím do dalších menších článků, příběhů a hlavně nápovědy na konkrétní témata, jak s tím pracovat.
Vysoká citlivost je osobnostní predispozice. Je jednou z pěti osobnostních faktorů, kterou dnes již můžeme měřit psychodiagnostickými metodami.
Vysoce citliví lidé se někdy označují jako lidí s vysokou emocionalitou, senzitivitou, mají sklon více vnímat své okolí a všímat si více podnětů kolem sebe. Hluboce se zamýšlí před tím, než začnou něco dělat, ve srovnání s jinými lidmi, kteří vysokou senzitivitou neboli citlivostí netrpí. Díky tomu bývají jak vysoce citlivé děti, tak i dospělí, empatičtí, inteligentní, intuitivní, tvořiví, pečující, láskyplní a svědomití. Co je kontraproduktivní tak to, že bývají rychleji zahlceni velkým množstvím podnětů, které k nim přicházejí najednou s hlukem či hlasitou hudbou, ve škole o přestávce či při hodině, pokud stále někdo vyrušuje. Když nemají možnost se vyhnout nadměrné situaci, druzí lidé mohou mít dojem, že se nechají snadno vyvézt z míry nebo jsou příliš citliví, nervózní, agresivní a protivní. U dětí nestálí, hyperaktivní nebo úplně naopak nekomunikativní až extrémně uzavření, tak aby se co nejvíce odpoutali od okolí. Jak jsem již psala, vysoce citliví lidé vnímají více podnětů jak ušima, tak zrakem, hmatem, proprioreceptivně ale i emočně. Neznamená to, že mají lepší zrak, sluch, hmat než jiné lidé. Mozek lidí s vysokou citlivostí však na prvním místě zpracovává informace a podněty mnohem hlouběji a důkladněji. Toto hloubkové zpracování podnětů však neprobíhá pouze v mozku, neboť vysoce citliví lidé mají rychlejší reflexy. Z toho nám plyne i fakt, že má na ně větší vliv bolest, léky a stimulující látky. Zároveň mají reaktivnější imunitní systém, a tak častěji trpí alergiemi. Celkově bych to přirovnala k tomu, že celé jejich tělo je nastaveno na přesnější detekci a chápání podnětů, které k němu přicházejí.